Co umí chytré hodinky, náramky a prsteny? | Díl 1.
1. díl: Základní metriky
Chytré hodinky, náramky a prsteny se staly běžnými pomocníky pro sledování zdraví a kondice. Přibližně každý třetí dospělý v našich zemích používá nějaký přístroj, který měří a vyhodnocuje jeho tělesný stav. Člověk se ale v záplavě dostupných informací snadno ztrácí a velká část uživatelů sleduje méně důležité nebo nepřesné údaje, a podle nich se řídí. Pojďme se tedy spolu podívat, co skutečně umí chytré hodinky, náramky a prsteny.
Základní metriky
Mezi základní metriky patří takové, které chytrá zařízení měří přímo. Obvykle pomocí senzorů, které dokáží detekovat pohyb nebo měřit fyzikální změny na kůži. Ačkoliv jsou tato měření obvykle přesnější než odvozené metriky, o kterých bude řeč v dalších dílech seriálu, stále existují faktory, jako je barva kůže, množství tělesného ochlupení, tloušťka tkáně, nebo pohyb zařízení, které mohou přesnost výsledků značně ovlivnit. Proto by měl člověk k naměřeným hodnotám přistupovat s rezervou.
Pro úplnost však musím zmínit, že výrobci dělají pro zpřesnění dat maximum a neustále pracují na kalibraci senzorů a vylepšení výpočetních algoritmů. Přesnost chytrých přístrojů se tak rok od roku vylepšuje.
Tepová frekvence (TF)
Nejzákladnější měřením je snímání tepové frekvence. Měří se metodou zvanou fotoplethysmografie. LED dioda vysílá světlo na kůži a fotodetektory poté měří intenzitu odraženého světla. Změny v intenzitě světla jsou pak interpretovány jako srdeční tepy. V minulosti měla chytrá zařízení při měření tepové frekvence výrazné nedostatky v přesnosti, zejména při zvýšené fyzické aktivitě nebo při rychlých změnách tepové frekvence. V poslední době ovšem došlo k výraznému posunu k lepšímu.
Dříve se nedostatky při měření tepu řešily pomocí hrudního pásu, který dokáže srdeční činnost monitorovat přesněji díky elektrodám přiléhajícím přímo na kůži. Mnohá dnešní chytrá zařízení už ovšem disponují více optickými senzory, jejichž vstupy se pak porovnávají mezi sebou a tím se dosahuje vyšší spolehlivosti. Stále však nedosahují přesnosti hrudních pásů, takže někteří sportovci dávají při měření tepu přednost jim.
Tepová frekvence nás zajímá ze dvou důvodů. Za prvé, při sportu chceme vědět, v jakém rozmezí tepové frekvence se pohybujeme, abychom si mohli upravit intenzitu tréninku. Tím druhým důvodem je klidová tepová frekvence. Obecně, v čím lepší dlouhodobé kondici jsme, tím nižší je naše klidová tepová frekvence. Důležitým ukazatelem zdraví ovšem bývá, když se klidová tepová frekvence najednou významně odchýlí od dlouhodobého průměru. Většinou to poukazuje na nějaký problém, třeba nastupující nemoc, nadměrný stres nebo přetrénování.
Variabilita srdečního tepu (VST)
Variabilita srdečního tepu nám říká, jak dobře se naše srdce dokáže přizpůsobit tomu, co zrovna děláme nebo co se kolem nás děje. Když se hodnota VST zvýší, znamená to, že naše tělo a nervy, které řídí naše vnitřní orgány, jsou ve formě a dokáží rychle reagovat na stres nebo jiné změny. Chytrá zařízení počítají VST pomocí prosvícení kůže podobně, jako když měříme tep. V tomto případě se ovšem zaměřují na časové intervaly mezi jednotlivými tepy.
Narozdíl od klidového srdečního tepu, který říká, co se s naším tělem děje v dlouhodobém časovém horizontu, VST prozradí více o naší aktuální kondici. Nakolik jsme právě dnes zregenerovaní a připravení vrhnout se do dalšího tréninku. Obecně platí, že čím víc je srdce „nepravidelné“ (tedy schopné měnit rychlost podle toho, co právě potřebujeme), tím lépe pro nás. Vyšší hodnota VST je tedy známkou dobré aktuální kondice.
Některé novější studie dokonce naznačují, že pokud máme dlouhodobě nízkou VST, může to poukazovat třeba na vyšší riziko rozvoje cukrovky. To znamená, že sledováním VST lze získat důležité informace nejen o aktuální kondici a regeneraci, ale také o dlouhodobém zdravotním stavu. Každopádně až na výjimky výrobci chytrých zařízení s těmito novými poznatky zatím nepracují.
Tělesná teplota
Měření tělesné teploty je docela složité, protože bývá těžké úplně eliminovat vlivy okolního prostředí. Když v zimě chodím po horách, hodinky nebo chytrý prsten mi ukazují tělesnou teplotu okolo dvaceti stupňů, protože je venku zkrátka chladno. Výrobci chytrých zařízení se s tím poprali tak, že místo teploty raději měří odchylku od normálu. Dává to smysl. Jestliže každou noc spávám ve stejné místnosti, teplota by měla být přibližně podobná.
Nicméně samotná hodnota tělesné teploty je na většině zařízení nepřesná. Sporttester Garmin Epix Pro mi raději naměřenou teplotu nezobrazuje vůbec, pouze odchylku. Chytrý prsten Ultrahuman Ring Air mi ve spánku ukazuje průměrnou teplotu okolo 33 °C a jedinou výjimkou jsou Apple Watch Ultra, které mi v noci naměří uvěřitelných 35 až 36 °C. Měření tělesné teploty se v chytrých zařízeních používá u žen pro předpověď menstruačního cyklu.
Pohybová aktivita
Měření pohybové aktivity je dnes součástí všech chytrých zařízení. Přístroje nejčastěji měří množství kroků v průběhu dne. Může za to miniaturní aparát, inerciální měřící jednotka (IMU), která v sobě obsahuje akcelerometr, gyroskop a často i další malinkatá zařízení, která dokáží sledovat a vyhodnocovat pohyb v prostoru. IMU se využívá také při měření spánkových fází, ale k tomu se ještě dostaneme v dalším díle.
Zejména měření počtu kroků se stále zpřesňuje. Stále ale není stoprocentně spolehlivé. Co je ovšem ze zdravotního hlediska důležitější: než si úzkostlivě hlídat denní počet kroků, bývá prospěšnější zajistit, abychom se rovnoměrně hýbali v průběhu celého dne.
Elektrokardiogram (EKG)
Pro neodborníka nedává měření EKG větší smysl, protože vyhodnocení EKG záznamu vyžaduje předchozí praxi. Takže po měření chytrým zařízením se obvykle dozvíte jenom nějakou zjednodušující informaci. Třeba, že EKG nevykazuje známky fibrilace síní. To znamená, že srdce bije v pravidelném rytmu v odpovídajícím rozmezí. Mohli byste sice záznam EKG pravidelně odesílat svému lékaři, jenže ten ke zjištění doplňujících informací potřebuje vícesvodové EKG, kdy se elektrody rozmístí po celém těle a měření je daleko přesnější.
Z přístrojů, které jsem měl možnost testovat, uměly snímat EKG pouze hodinky Apple Watch Ultra. Sporttestery Garmin Epix Pro nebo třeba Garmin Fenix 7 Pro sice taky dokáží zaznamenat EKG, ale tato funkce je zatím certifikovaná pouze pro Spojené státy. Takže teprve ve chvíli, kdy se s novými Garminy dostanete do USA, upozorní vás Garmin Connect na možnost aktualizace softwaru. Když už si ale funkci EKG jednou aktivujete, zůstane vám v hodinkách odemnčena napořád i mimo území USA.
Jaké základní metriky jsou důležité?
Každý člověk si hlídá trochu jiné údaje v závislosti svých cílech. Já, protože intenzivně sportuji, se nejvíce řídím podle tepové frekvence a variability srdečního tepu. Spolu s analýzou spánku, o které si povíme v dalším díle, jsou to pro mě nejdůležitější metriky, podle kterých upravuji svůj harmonogram i každodenní trénink. V příštím díle se dozvíte, jaké odvozené metriky měří chytrá zařízení a proč jim až tak moc nevěřím.
