Zpátky do formy v padesáti 11/12
Zpátky do formy v padesáti: Listopad
V listopadu se nepřihodilo skoro nic, co by stálo za řeč. Kromě posledního listopadového dne, kdy jsem si tréninkově střihnul trailový závod na 10 kilometrů, jsem nebyl na žádné větší akci. Pozvolna jsem navyšoval objemy v rámci příprav na lednovou lysohorskou čtyřiadvacetihodinovku. Všechno šlo podle plánu, jenom jednou, když jsem v půlce měsíce zkusil v tréninku kopcovitou padesátku ve sněhu, jsem si namohl stehna, a musel jsem potom na týden zvolnit.
Jinak ale celý měsíc proběhl podle očekávání, desetikilometrový závod na konci byl pro mě jenom ujištěním, že jsem na správné cestě. To hlavní přišlo až začátkem prosince poté, co jsem oslavil padesátiny. V rámci oslav jsem vyrazil na trať Pražské stovky, 120 kilometrů dlouhý trail s převýšením okolo 4000 metrů. Trochu jsem se bál, aby to zase neodnesly svaly na nohou, které zlobily pár týdnů předtím. Ale kupodivu jsem to zvládl bez větších problémů. A navíc v docela slušném čase, čímž jsem se znovu ujistil, že jsem na dobré cestě, ale hlavně jsem důstojně oslavil padesáté narozeniny.
Co dál?
Už od minulého měsíce se ale pořád v hlavě zaobírám tím, jak bude vypadat můj běžecký rok 2025. Doposud jsem tam měl jen dva pevné body: hned koncem ledna závod LH24 a potom někdy v létě bych si ještě rád střihnul reparát přes Alpy. Ale jinak jsem celkem tápal, na co se vlastně příští rok zaměřit. Na řešení jsem nakonec přišel na trase Pražské stovky, kdy jsem měl spoustu času na přemýšlení.
Vlastně mě k němu přivedl už před pár týdny jeden z vás, co sledujete moje běžecká dobrodružství. Když jsem před lety začínal běhat, obdivně jsem vzhlížel ke každému, kdo dokázal překonat některou z těchto tří met: půlmaraton pod 1:30, desítku pod 0:40 a maraton pod 3:00. A letos jsem si několikrát ověřil, že bych všech těch cílů mohl při správném tréninku dosáhnout. Takže pro příští rok jsem si usmyslel, že se pokusím všechny tyhle mety pokořit.
Půlmaraton pod 1:30 bude asi nejjednodušší. Už loni jsem ten nejlepší běžel v čase pod 1:33, takže se stačí zlepšit “jenom” o tři minuty. To bych mohl sfouknout za nějakých 6 týdnů cílené přípravy. Desítka pod 40 bude zřejmě větší oříšek. Ale i tu bych mohl dát. Jenom maraton pod tři mi v tuto chvíli připadá jako z říše snů. Kadopádně začnu půlmaratonem a tím dalším se prozatím nebudu stresovat. Předpokládám, že bych mohl najít nějaký půlmaraton koncem března nebo rovnou zacílím přípravu na Pražský 1/2maraton začátkem dubna (snad pro mě Top4Running opět zajistí registraci).
V tuto chvíli mi tedy zbývají necelé dva měsíce objemových tréninků v kopcích, které pak doufám zúročím v závodě LH24 a zároveň poslouží jako vytrvalostní základ pro pozdější rychlostní tréninky. Hned od února se vrhnu na specifickou přípravu na půlmaraton. Takže mám konečně nějaký cíl a díky němu taky daleko větší chuť do tréninku. Míváte to taky tak?
Ahoj, držím palce, jsem zvědav jestli se příští rok posuneš na své plánované mety. Jestli sám LH 24 nepoběžím tak ti přijdu fandit na trasu. Jirka
Díky Jirko 👍
Tak to se těším, že se zas potkáme 😉
David