Výbava na vícedenní běhy

Od David
Vybavení na vícedenní horské běhy

V pondělí se zas chystám na vícedenní běh, tentokrát chci za pár dnů přeběhnout Šumavu, necelých 200 kilometrů. Spát budu jako vždy pod širákem, všechno potřebné si nesu s sebou na zádech. No, a právě si připravuju batoh podle seznamu, který jsem si během let postupně poskádal. Několikrát jste mi psali, abych seznam nasdílel. Nechci ale jenom suše vyjmenovat jednotlivé položky. Říkal jsem si, že dává daleko větší smysl, když se rozepíšu taky o tom, jak a proč jsem si danou věc vybral. Takže, pojďme na to:

Upraveno 21.4.2022

Batoh

S batohy jsem zápasil až do loňského roku. Postupně jsem otestoval čtyři různé o velikosti mezi 30 a 40 litry, ale furt to nebylo ono. Nakonec jsem (znovu)objevil značku Ultimate Direction, konkrétně batoh UD fastpack 40 l, který mi sedí skoro dokonale (viz moje videorecenze). Ale místo toho, abych vychvaloval tenhle konkrétní batoh, se spíš zaměřím na kritéria, které by dobrý běžecký batoh na vícedenní dobrodružství měl splňovat:

Dobře sedí

Dobrý batoh by na zádech neměl poskakovat. Obvykle mívá promyšlený systém popruhů, které umožní batoh přitáhnout těsně k tělu. Když mi batoh při běhu skáče na zádech ze strany na stranu, mívám pak sedřená záda.

Příjmený materiál

Všechny plochy, které přicházejí do kontaktu s tělem, musí být z jemného materiálu. Mám jednu menší běžeckou vestu, docela pohodlnou. Jenže švy a spoje má, zřejmě kvůli výdrži, obalené tvrdším plastem. Po delším běhu mívám vždycky zarudlou kůži v místech, kde se spoje dotýkají těla.

Ventilační mezera

Hlavní plocha batohu by se neměla celá dotýkat kůže zad, ideální je pro mě zádový systém, který odděluje záda od batohu ventilační mezerou. Když je batoh přilepený přímo na zádech, hodně se pod ním potím. Tím se zvyšuje tření a zase vznikají nepříjemné odřeniny.

Flexibilita

Dobrý batoh by se měl přizpůsobit obsahu tak, že se do něj dokážu sbalit jak na třídenní, tak i čtrnáctidenní běh. Při dlouhém běhu se obsah batohu postupně zmenšuje, jak spotřebovávám zásoby. A tomu se batoh musí přizpůsobit. Ten, který teď používám, má boční stahovacími popruhy a rolovací vršek, takže mi vyhovuje na většinu mých dobrodružství.

Snadný přístup

Obsah batohu a vybavení by mělo být lehce dostupné. Musím zvládnout běžet klidně 3 hodiny bez toho, abych se zastavoval a někde se přehraboval a hledal věci – to znamená promyšlený systém předních i postranních kapes. Kromě toho se musím jednoduše dostat k jakékoliv položce uvnitř batohu, takže nestačí jenom rolovací zavírání. Dobrý je třeba i boční zip hlavní kapsy batohu.

Odolnost

Běžecký batoh nemusí být nutně nepromokavý, protože stejně mám všechne obsah v nepromokavých obalech. Ale měl by něco vydržet. V minulém batohu se mi roztrhla vnitřní kapsa, když jsem se snažil nacpat dovnitř spacák.

Organizace batohu

Věci v batohu mám uspořádané do pěti kategorií: spaní, jídlo, hygiena+lékárnička, oblečení a přístroje. Dříve jsem to řešil tak, že jsem měl každou hromádku zabalenou ve dvou igelitkách kvůli nepromokavosti, ale špatně se s tím manipulovalo. Navíc, s každým dnem jsem si hůř a hůř vybavoval, co ve kterých igelitkách mám, takže jsem většinou napoprvé netrefil tu správnou.

Letos jsem se ale díky článku Martina Bence poučil o nepromokavých vacích Sea To Summit, a začal jsem je používat. A musím říct, že mi vyhovují. Umožňují mi dobře uspořádat věci, a díky tomu, že má každý vak jinou barvu i velikost, tak se mi nepletou. Nevýhodou oproti igelitkám je nějaký ten gram navíc, ale není to nic tragického.

Spaní

Karimatka

Nejdůležitější součástí výbavy na spaní je bezesporu karimatka. Musí být pohodlná, zároveň by měla dostatečně tepelně izolovat, a také má být lehká. Jo, a taky by ještě měla něco vydržet. Jasně, jedna dvě noci se dají strávit i na obyčejné alumatce, což jsem si koneckonců v začátcích dlouhých běhů bolestivě ozkoušel. Když se ale při takhle intenzivní zátěži pořádně nevyspím třetí den po sobě, odrazí se to na kvalitě zážitku z běhu. Takže karimatka, kterou jsem si před třemi lety koupil a dosud výborně slouží, je Therm-A-Rest NeoAir XLite.

Spacák

Naopak jsem si ověřil, že na samotném spacáku zas tolik nesejde. Sezóna vícedenních běhů pro mě obvykle začíná na jaře a končí na podzim, takže teploty v noci málokdy spadnou pod nulu. A na takové nocování stačí jakýkoliv lehký spacák za předpokladu, že mám kvalitní karimatku. Většinou tedy používám tenký péřový spacák Aegismax mini. Ve větší zimě si do batohu přidám ještě termoizolační vložku do spacáku, která nepatrně zvyšuje tepelný komfort, jenom se z ní v noci těžce škrábu ven, když si potřebuju ulevit. Vloni jsem si při své zimní výpravě ověřil, že do mínusových teplot potřebuju už něco kvalitnějšího, pokud se chci skutečně vyspat, takže jsem si pořídil další dva spacáky: Warmpeace Viking 600Warmpeace Viking 900.

věci na spaní

Bivakovací vak

Dlouho jsem se rozhodoval, jestli tarp nebo žďárák. Tarp jsem si zatím nepořídil asi jen proto, že tady u nás v Česku není potřeba. Pokaždé někde najdu nouzový přístřešek; jednou jsem třeba za deště spal v betonové trubce, jindy pod plachtou na dříví nebo na zahrádce hospody. Takže bivakovací vak zatím bohatě stačí. Dal jsem na doporučení kamarádů a pořídil jsem žďárák High Point. Ochrání mě i před mírným deštěm, jenom se z něj docela obtížně soukám ven, protože se nedá rozepínat zboku.

Oblečení na spaní

Spím většinou v oblečení, které slouží jako záchranná teplá vrstva. Vždycky si s sebou beru navíc triko s dlouhým rukávem a dlouhé běžecké legíny, pro případ nějakých neočekávaných událostí. (Mimochodem, do nouzové vrstvy se převlíkám také v případě, že jedu po běhu domů hromadnou dopravou; použité běžecké oblečení totiž docela smrdí.) Pod hlavu jsem si místo polštáře dával vak s náhradním oblečením nebo batoh, ale nebylo to moc pohodlné a tak jsem si nedávno pořídil lehký cestovní polštářek Sea to Summit Aeros Down Pillow, který jsem dosud otestoval jenom jednou. Hodně jsem ho nafoukl, takže zpočátku moc pohodlný nebyl. Když jsem ho ale v noci trochu ufoukl, vyspal jsem se docela dobře.

A ještě jednu vychytávku jsem se na spaní naučil. Pořídil jsem si svítící provázek, který obvykle omotám kolem stromu poblíž místa, kde nocuju. Nechci riskovat, že mě nějaký vášnivý nimrod sejme v noci místo kance a doufám, že svítící šňůrka je dostatečně srozumitelné znamení.

Jídlo a pití

Obvykle s sebou nosívám jídlo na 2 až 3 dny, podle situace. Běžně si beru několik balení dehydrované stravy Adventure menu a lžíci. A taky balíčky ovesných vloček se semínky, manželčinu „tajnou“ směs, na každý den na snídani. Stačí jenom zalít horkou vodou. Na ohřívání jsem dřív používal samoohřevné kapsle, ale obvykle fungovala jen každá druhá, tak jsem nakonec sáhl po vařiči Jetboil Flash Java Kit, který se osvědčil.

Vždycky mívám z domova pár chlebů se sádlem a škvarky nebo se slaninou, které sním během prvního dne. Případně salám, klobásu, prostě něco mastného. Ověřil jsem si, že nejvíc potřebuji doplňovat tuky. Taky několik ořechových tyčinek na svačiny. Někdy mám i sušené maso, a samozřejmě nesmí chybět sáček gumových medvídků nebo balení hroznového cukru.

Každopádně, téměř nikdy nespotřebuju všechno jídlo, které si s sebou nesu. I když běhám po horách a lesích, přinejmenším jednou denně narazím na nějakou osadu, kde se dá buď najíst v hospodě, nebo dokoupit zásoby. Takže dehydrovanou stravu si nechávám pro případ nouze – oběd v restauraci vyjde levněji a také bývá (většinou) chutnější.

jídlo na vícedenní běh

Množství vody záleží na ročním období. Na jaře i na podzim si kolikrát vystačím se dvěma půllitrovými lahvemi, které průběžně doplňuju, v létě mi nestačí ani dva litry. Pořídil jsem si filtr na vodu, Sawyer mini, a už mockrát mě zachránil před dehydratací. Nedávno jsem objevil ještě filtr Salomon XA filter cap 42, který se dá našroubovat přímo na běžeckou láhev od Salomonu. Na horách obvykle najdu čistou vodu, ale třeba ze špinavých studánek, vodu z potoků v údolích nebo z cisteren na pastvinách pro dobytek si raději filtruju.

Vodu piju samotnou, někdy si do ní přidám instantní ionťák. Občas si po cestě dokupuju i nějaké sladké pití. Taky jsem teď začal experimentovat se solnými tabletami, které pomáhají doplnit potřebné minerály. A vypadá to, že fungují. Ale stejně, když se dostanu do civilizace, nejlepším ionťákem bývá dobře vychlazená dvanáctka.

Hygiena a lékárnička

Před pár týdny jsem si na cesty pořídil ultralehký ručník Sea to Summit, a jsem s ním hodně spokojený. Nic neváží, ale v pohodě se s ním usuším, a také mi vystačí na omotání kolem pasu, když je potřeba. Kromě něj v létě nosívám ještě malý ručník o rozměrech 20 x 20 cm, který mám stále po ruce na otírání obličeje a zpoceného těla při běhu. Kdykoliv běžím kolem studánky, ručník propláchnu, takže zůstává pořád vlhký. A večer, když nejsem někde u vody, jej používám jako žínku, kterou si otírám celé tělo. Samozřejmě s sebou nosívám i kartáček na zuby a pastu.

Lékárnička obsahuje jenom ty nejnutnější věci: pár náplastí, tlakový obvaz, asi metr tejpovací pásky, prášek na alergii, termoizolační alufólii a malý nožík. Také si nezapomínám zabalit vazelínu nebo sudocrem, kterými si každé ráno před během ošetřuji exponovaná místa. A samozřejmě nesmí chybět ani bepanthen na opruzeniny v intimních partiích, plus dostatek toaletního papíru. No, a potom ještě opalovací krém bývá zejména na horách nezbytnou položkou výbavy.

Oblečení a výbava na běh

Bez ohledu na to, kolik dnů poběžím, mám pouze dvě sady oblečení, které střídám obden. Výjimkou jsou ponožky, které chci mít každý den čisté. Sice se dá v jedněch ponožkách běžet pár dnů po sobě, ale většinou to pak končívá plísněmi nohou nebo nehtů, kterých se člověk těžce zbavuje. Jak už jsem psal, kromě obvyklého oblečení si přibaluju také jednu vrstvu navíc pro případ nečekaných teplotních změn.

Na delší běhy přibaluji do batohu žabky, které si nazouvám večer nebo při pauzách, aby si nohy odpočinuly od uzavřených tenisek. Většinou si beru i hůlky. Sice je zas tolik neužiju, ale hodí se třeba pro stavění provizorního přístřešku nebo při sušení prádla. Což mi připomíná provázek a kolíčky, které mám s sebou pokaždé.

Přístroje a další pomůcky

Nosím s sebou lehkou powerbanku o kapacitě 10000 mAh, která mi vystačí na tři dny běhu pro nabití telefonu. Průběžně jí dobíjím při pauzách v hospodách. Už delší dobu zvažuju solární panel na batoh, se kterým bych powerbanku dobíjel. Jenže recenze, které jsem dosud četl nebo viděl, vyznívají poněkud rozpačitě, takže zatím ještě vyčkávám. Kromě powerbanky nosím ještě kameru, náhradní baterky do kamery, malé stativy na kameru i mobil, selfie tyčku, nabíjecí kabely a další drobnosti. A ještě pouzdro na brýle s hadříkem na čištění brýlí a objektivů. Ale tyhle položky u každého liší podle individuálních potřeb.

Batoh si umím zabalit i pod pět kilo (bez vody), ale hodně záleží na délce běhu a také na ročním období nebo nadmořské výšce. S výjimkou zimy ovšem neběhám s batohem nad osm kilo, protože to už se pak nadá považovat za běh. Snažím se optimalizovat, nekupuju si za každou cenu ty nejlehčí věci, protože jsem svalnatý a pár stovek gramů navíc mi nijak neuškodí. Spíš chci, aby všechno, co si pořizuju, vydrželo.

Takhle tedy vypadá moje výbava. Trvalo mi přes čtyři roky a desítky akcí, než jsem se k ní dopracoval, ale stále se učím. Pokud tedy máte nějaké tipy a podněty nebo odlišné zkušenosti, dejte vědět!