Běžecké boty na ultratrail 2023
Běžecké boty na ultratrail 2023
Jaké budou nejlepší běžecké boty na ultratrail 2023? Mám pár žhavých želízek v ohni. Zde je seznam modelů, které jsem si letos vybral k otestování:
- Salomon Ultra Glide 2
- Hoka One One Chalenger ATR 7
- Altra LonePeak 7
- La Sportiva Jackal 2 BOA
- On Running Cloudultra 2
Salomon Ultra Glide 2
Salomon Ultra Glide 2 navazuje na úspěšný předloňský model Salomon Ultra Glide. Ten jsem bohužel nestihl vyzkoušet, ale ze všech stran se na něj nesla jen chvála. Takže, když jsem loni na podzim zjistil, že Salomon chystá nástupce, okamžitě jsem si je objednal. Boty dorazily v první polovině února, takže jsem v nich ještě před oteplením stihnul odběhat několik běhů ve všech možných podmínkách: na sněhu a ledu, v blátě i v potocích vody z tajícího sněhu. Díky tomu jsem si mohl udělat dobrý obrázek, jak se bota chová v různých situacích.
První dojmy
Byla to láska na první pohled a doteď jsem nadšený z designu a barevné kombinace. Bota se vyrábí ve více barevných provedeních, ale tahle jedovatě modrá je jednoznačně nejkrásnější. Při prvním nazutí mě zaujaly dvě věci. Za prvé to byla nezvyklá prohlubeň v místě pod patou; pata do ní mírně zapadla a působilo to zpočátku divně, protože na to nejsem u jiných bot zvyklý. Ale stačilo v botách chodit pár minut po bytě a rychle jsem si zvykl.
Druhým otazníkem byla šířka boty. Mám širší chodidla, a cítil jsem, jak se noha malíkovou hranou dotýká svršku boty. Bál jsem se, aby bota nebyla příliš úzká. Naštěstí není. Ani při posledním stokilometrovém běhu se mi v tom místě neudělal žádný puchýř. Každopádně, když se na to zaměřím, i při běhu cítím kontakt nohy s botou. Pokud vám to není příjemné, pořiďte si model „wide“, který je určený pro běžce se širšími chodidly.
Pohodlí
Salomon Ultra Glide 2 jsou pohodlné a příjemné boty. Jsou dobře tlumené, takže ani při stokilometrovém běhu jsem s nimi nezažil větší problém. Pravda, nejsou to Hoky, když jsem na konci víkendové stovky přebíhal pár kilometrů po silnici, už jsem cítil chodidla. Ale v terénu jsou moc příjemné. Dobře sedí a když se na ně zrovna nezaměřuju, tak je ani necítím. Občas je potřeba pohrát si s utažením tkaničky, ale jakmile si jednou boty dotáhnu správně, drží a nijak se nepovolují.
Když už jsme u těch tkaniček: vyhovuje mi, jak jednoduše je můžu povolit a dotáhnout. Před týdnem jsem vzal boty na 7kilometrovbý rychlý závod a při běhu jsem se musel zastavit a upravit tkaničku. U klasických tkaniček bych ztratil tak 15 sekund času, se samoutahovacím systémem je to otázka několika okamžiků.
Možná si taky pamatujete, jak jsem si u modelu Salomon S/lab Ultra 3 stěžoval na špatně dostupnou kapsičku, kam se stočí volný konec tkaničky po utažení. Tak u modelu Salomon Ultra Glide 2 je to lepší, kapsička je širší a lépe dostupná. Ale upřímně, pořád mi ty kapsičky nevyhovují a dal bych přednost nějakému snazšímu řešení.
V terénu
V botách mám za tři týdny naběháno přibližně 250 kilometrů a stihnul jsem už běhat skoro na všech typech povrchů. Nejlíp seděly na klasických lesních a polních cestách, v terénu, ve kterém trávím nejvíce času. Dokážou si poradit s menší vrstvou bláta, ale na vyloženě hluboké bahno nejsou. Na to je podrážka málo agresivní. Stejně tak se udrží v mixu sněhu a ledu, ale na samotném ledu už klouznou. Na to, jak jsou příjemné na nošení, jsou poměrně stabilní a dá se na ně při došlapu spolehnout. Bohužel, snadno se do nich dostane voda.
Shrnutí
Boty jsem si hodně oblíbil a vlastně od chvíle, kdy se ke mně dostaly, jsem jen dvakrát vyběhl v jiných botách. Moc mi vyhovuje, jak jsou pohodlné a příjemné na noze. Líbí se mi design. Určitě je budu nosit na dlouhé každodenní tréninky v okolí domova, a také bych si je určitě znovu vzal na nějakou stovku. Kdybych je měl s něčím porovnat, tak podobně na mě působily loňské Saucony Xodus Ultra. Jenže Saucony za mokra docela hodně klouzaly, v tom mi Salomon Ultra Glide 2 připadají lepší a určitě jsou horkým kandidátem na nejlepší běžecké boty pro ultratrail roku 2023.
Kde koupit
Hoka One One Challeger ATR 7
Bota Hoka One One Challenger ATR 7 pro mě není úplnou novinkou. Před pár lety jsem v jednom z předchozích modelů, Challenger ATR 3, naběhal stovky kilometrů a patřil k mým oblíbeným. Takže když se letos na jaře objevila další modelová řada, chtěl jsem nové sedmičky samozřejmě vyzkoušet. Model mi k testování poskytl Klánovický obchod TF run, kterému tímto děkuji! Za měsíc jsem v botách naběhal něco přes 400 kilometrů a ozkoušel je snad ve všech možných podmínkách: v posledním zimním sněhu, v bahně, v poušti, nebo třeba na kluzkých kamenech v korytě potoka. Běžel jsem s nimi kratší tratě, delší závody a také jeden stokilometrový běh. A musím říct, že mě boty příjemně překvapily.
Pohodlí
Všichni současní výrobci se předhánějí v tom, kdo vyrobí lehčí botu. Přesto mě u modelu Challenger ATR 7 váha opravdu překvapila, když jsem si je poprvé nazul. Působí neskutečně lehce. Navíc jsou velmi pohodlné, takové bačkůrky. I jazyk je příjemně vypolstrovaný a oproti třeba modelu Speedgoat 5, který jsem testoval loni, při zavázání tkaniček vůbec netlačí. Pohodlí je něco, co od značky Hoka očekávám. I přesto je však fajn, že boty ani po mnoha hodinách běhu na nohou skoro necítím, pokud se na ně přímo nezaměřím.
Mám širší nohu, takže jsem si pořídil model „wide“ s rozšířenou přední částí boty. A doteď nevím, jestli jsem neudělal chybu. Připadá mi, že mám v přední části nohy až příliš prostoru a občas se mi při dlouhém běhu udělá na palci nebo na obou palcích malý puchýř. Myslím, že by to mohlo souviset právě s šířkou boty. Loňské Speedgoaty jsem si třeba pořídil v klasickém střihu; bál jsem se toho, ale nakonec mi sedí výborně a neměnil bych. Takže zvažte, jakou šířku vybrat.
V terénu
Hoka One One Challenger ATR 7 jsou boty určené především na dlouhé běhy v nenáročném terénu, takže na nich nehledejte příliš agresivní vzorek a nečekejte od nich bůhvíjakou stabilitu. Přesto mě překvapilo, jak dobře podrážka drží na mokrém povrchu. Ať už jsem běhal korytem potoka po mokrých kamenech, po bahnitých lesních cestách, většinou mě bota podržela a nesmekla se. Samozřejmě, v hlubším blátě a na sněhu bota klouzne. Ale na to, že vlastně nemá žádný vzorek, drží překvapivě dobře.
Bohužel v terénu do bot často zapadají kamínky a drobné nečistoty, což zřejmě souvisí s větším prostorem mezi nohou a zadní částí boty u achilovky. Řeším to tak, že si do terénu beru na boty návleky. Ale, jak už jsem psal, tyhle boty jsou určené především do nenáročného terénu. Dají se v nich běžet i dlouhé úseky po silnici, aniž bych cítil nějaké nepohodlí či diskomfort. A na takovém povrchu návleky určitě netřeba.
Shrnutí
Podle mě jsou Hoka One One Challeger ATR 7 ideální na opravdu dlouhé běhy, klidně i delší než sto kilometrů. Ani po doběhu stovky Jarním Šluknovskem mě nebolela chodidla a klidně bych v botách zvládl i daleko delší běh, kdyby tedy tělo nevyhlásilo stávku. Používám je převážně na klasických polních a lesních cestách, na kterých běhám většinu roku. Nebral bych si je s sebou do hor. A boty také s klidným svědomím doporučuju na každodenní kratší tréninky běžcům s neběžeckou hmotností 90+, jichž jsem ideálním zástupcem 😉
Kde koupit
Altra Lone Peak 7
Otestovat tyhle boty mi trvalo skoro tři měsíce; o měsíc déle, než obvykle. Dlouho jsem si totiž nedokázal poskládat, co si o nich mám myslet. Od prvního momentu mi boty skvěle padly a taky se mi moc líbil jejich design, ale jakmile jsem se v nich rozběhnul, něco nefungovalo. Teprve po pár stovkách kilometrů jsem si na ně udělal ucelenější názor, o který se teď s vámi podělím.
Jsou to moje druhé Altry, takže mě už tolik nepřekvapil nulový drop, tj. žádný sklon nohy v botě. Ale přesto jsem si na jinou polohu nohy znovu musel zvykat a pokud v nich vyrazíte hned napoporvé na delší běh, budou vás docela určitě slušně bolet lýtka. Po týdnu používání se to ale rychle srovná a když jsem si po několika bězích v Altrách znovu obul Salomony s běžným dropem, vůbec jsem se v nich necítil.
Pohodlí
Altra Lone Peak 7 jsou velmi pohodlné boty, a to hned z několika důvodů. Za prvé, mají velmi komfortní tlumení, jsou měkoučké a příjemné na došlap. I materiál obepínající nohu je příjemně vyměkčený, zejména polstrování postranních částí boty a jazyka. A nakonec i přední část boty je hodně velkoryse pojatá a bez problémů se v ní dají i roztáhnout prsty.
V akci
Problém nastává až při běhu. Když se rozběhnu rychleji, necítím se v nich jistě. Přitom vzorek boty odvádí svou práci dobře, podržel i v blátě a na mokrých kamenech. Problém je podle mého způsobený širokou přední částí boty. Noha netvoří s botou jeden celek a když ve větší rychlosti došlápnu na nějaký kořen nebo kámen, noha se v botě sklouzne na jednu nebo druhou stranu. Takže si musím dávat větší pozor a nemůžu to z kopce pustit naplno.
Kde se ale Altra Lone Peak 7 chovají naprosto bezkonkurenčně, jsou dlouhé horské pochody. Vlastně jsem si na to přišel tak trochu náhodou. Jeli jsme na rodinnou dovolenou do hor a já si v rámci úspory místa mohl vzít jen jedny boty na běhání i na pochodování. Vzal jsem si Altry. Odšlapal jsem v nich desítky kilometrů a tak pohodlně jsem se v horách při pochodech už dlouho necítil. A v pohodě to bylo i večer, když jsem si zašel ve stejných botách pomalu vyklusnout.
Shrnutí
Můj závěr je tedy takový, že Altra Lone Peak 7 nejsou vyloženě běhací boty. Hodí se spíš na delší pochody s občasným popoběhnutím. Takže pokud víc chodíte a jen občas trochu zrychlíte, jsou to boty pro vás. Já přesně tyhle boty hledal na podzimní přechod Alp. A teď už mám jasno, v čem na podzim půjdu.
Kde koupit
Pokud si boty chcete pořídit, právě teď na top4running probíhá letní výprodej a boty koupíte s 25% slevou zde.
La Sportiva Jackal II BOA
V botách od La Sportiva jsem běhal asi tři roky svojí běžecké kariéry, takže mám modely této značky „načtené“. I když jsem v poslední době přešel k více tlumeným běžeckým botám, pořád po očku pokukuju, s čím se zas italská společnost vytasí. A když se letos objevily nové Jackaly dvojky, navíc ve verzi se samoutahovacím systémem BOA, věděl jsem, že je chci vyzkoušet. V předchozím modelu bot La Sportiva Jackal jsem odběhal spousty tréninků i závodů a po dvou tisících kilometrech mi bylo líto boty vyhodit, protože podrážka vypadala pořád jako nová.
První dojmy
Hned při prvním nazutí mě překvapila podobnost s předchozím modelem. I když jsem Jackaly na sobě neměl několik let, noha se znovu „rozpomněla“ a od prvního momentu jsem se v nich cítil jako doma. Je to dané mezipodešví a podrážkou, které do značné míry kopírují předchozí model. Zpočátku jsem trochu bojoval se šněrováním BOA. Nevěděl jsem, jak moc nebo málo boty utahovat. Po několika bězích jsem se ale naučil, že pokud chci větší stabilitu, musím boty dotáhnout skutečně až „na krev“. Noha tím nijak netrpí a já se při rychlejším běhu v terénu cítím jistě.
V terénu
A to je také největší výhoda bot La Sportiva Jackal II BOA: běh v terénu. Dokud bylo do začátku října sucho a jasno, nedokázal jsem je úplně docenit. Nejlíp totiž fungují právě v nevlídném počasí. Jsou ideální do podzimních plískanic, kdy je v lese mokro, spousta listí a pod ním schované větve a kořeny. Nezklamou ani v technickém terénu, v blátě nebo na mokrých kamenech. Nemusíte se bát pustit to i za mokra z kopce naplno, boty vás s přehledem podrží a budete se v nich cítit jistě. A přitom určitě oceníte ochrannou nohavičku kolem kotníku, která zabraňuje tomu, aby se do bot dostaly malé kamínky, listí a další nečistoty.
Pohodlí
Boty La Sportiva Jackal II BOA jdou proti současnému trendu, výrobci obětovali nadměrné pohodlí výměnou za stabilitu a trakci. Takže i když výrobce tvrdí, že mezipodešev poskytuje dokonalé utlumení došlapu, není to tak úplně pravda. Slovo „dokonalé“ bych vyměnil za „dostatečné“. Jackaly II dostaly nejlepší tlumení ze všech běžeckých modelových řad od La Sportivy a pro většinu běžců bude postačující. Pokud však vážíte stejně jako já přes devadesát kilo a v botách běžíte víc, než třicet kilometrů, tak to prostě pocítite.
Z hlediska pohodlí mám ještě jednu výhradu: Boty jsou na mě úzké, při úplném dotažení cítím těsný kontakt malíčku s botou. Ničemu to nevadí, ani po delším běhu jsem neměl žádný puchýř nebo odřeninu, jenom nemám rád ten pocit stažených nohou a jsem zvyklý na větší prostor v botě. Ale znovu zdůrazňuji, toto je daň, kterou jsem ochoten zaplatit za výbornou stabilitu bot.
Shrnutí
Po několikatýdnenním testování boty jednoznačně doporučuji, zejména na delší trailové běhy od deseti do padesáti kilometrů v těžším terénu. Já osobně si je budu brávat na rychlejší tréninky a na závody mimo ušlapané lesní pěšiny za horšího počasí. Nebál bych se v nich běžet jakýkoliv delší horský běh. Ještě nevím, jak se boty chovají na sněhu nebo v hlubokém blátě. Ale La Sportiva Jackal II BOA se vyrábějí i v goretexové verzi, což by mohlo být vhodné řešení pro zimní sněhovou břečku.
Kde koupit
