Jaké jsem si vybral běžecké boty na ultratrail 2022? Po pročtení a nakoukání mnoha recenzí jsem se letos rozhodl vyzkoušet pět párů bot. Na jaře a v létě se na trhu postupně objevily tři modely, které jsem si nechtěl nechat ujít: Altra Mont Blanc, Hoka One One Speegoat 5 a Salomon Pulsar Trail. Kromě nich jsem se letos ještě chtěl vrátit k loňským modelům Salomon S/lab Ultra 3 a Dynafit Ultra 50 GTX. No, a nakonec jsem docela neplánovaně zařadil těsně před koncem roku ještě šestý model, letošní Saucony Xodus Ultra.
Recenze
Naposledy upraveno a doplněno 3.3.2023
Hoka One One Speedgoat 5
Běžecké boty Hoka One One Speedgoat jsem měl na sobě naposledy před čtyřmi lety. Tehdy to byl model s číselným označením dva. Od té doby se bota v některých detailech změnila, ale pocitově je to pořád totéž. Když jsem teď po letech nazul Hoka One One Speedgoat 5, úplně jsem se rozpomněl, že jsem kdysi v takových botách běhal. Prý jsou pětky o trochu lehčí než předchozí modely, ale já ten rozdíl nepoznám.
Co se mi líbí?
Asi největším plusem je pohodlí. Boty výborně tlumí a cítím se v nich příjemně. I když jsem sbíhal lesem mimo cestu z příkrého kopce a dopadal jsem na ostré kameny a větve, boty to dokázaly v pohodě utlumit. Jsou prostorné a díky strečovému svršku se v nich i se svýma plochýma nohama cítím dobře. Po dlouhých bězích nemám tak zrasovaná chodidla, jako v jiných botách. Dobře drží i na měkkém povrchu, a přitom se na ně v mokru příliš nenabaluje bahno, takže další plus. Navíc se v nich dají pohodlně přeběhnout i kratší úseky po silnici, i když silnicím se obecně snažím vyhýbat.
Co se mi nelíbí?
Je toho víc, ale nic tak závažného, že bych boty vyloženě nedoporučoval. Trochu problém je právě nový strečový svršek boty. Když jsem si je nazouval poprvé, bál jsem se, že jsou pro mě příliš úzké. Ale už po pár bězích jsem musel dotahovat tkaničky, aby mi v nich neplavala noha. I když je mám zavázané skoro nadoraz, přesto se mi v nich pořád trochu mele přední část nohy. Spolu s menší stabilitou, která je nevyhnutelnou daní za velké tlumení, se v nich necítím úplně jistě.
V mokru do nich okamžitě zateče. Stačí orosená tráva nebo menší kaluž a hned mám mokré ponožky. Taky do nich z boku snadno napadá jehličí, kamínky a další nečistoty. Do terénu je lepší vzít si přes boty návleky, protože jinak je co deset kilometrů vyklepávám.
Shrnutí
Podle mě jsou Hoka One One Speedgoat 5 výbornou volbou pro dlouhé ultraběhy. Oproti většině ostatních bot, které jsem si letos pořídil, jsou levnější, a přitom splňují všechno, co jsem od nich očekával. Jsou letos mou první volbou na opravdu dlouhé běhy, stovky i delší ultra v nenáročném terénu. Takové, jaké se často běhají u nás v Česku. Taky je letos zřejmě budu hojně využívat na dlouhé tréninkové běhy. Naopak bych si je asi nevzal do hor, kde potřebuji mít větší jistotu došlapu.
Kde koupit?
Pokud mě chcete podpořit, pořiďte si boty na stránkách klánovického obchodu tfrun.cz, se kterým spolupracuji, třeba pod tímto odkazem.
Altra Mont Blanc
Většinou začnu testovat novou značku ve chvíli, kdy mi jí doporučuje nezávisle na sobě několik kamarádů běžců. A loni si na závodech spousta běžců vychvalovala boty Altra Olympus. Altry jsem nikdy předtím neměl, a tak jsem začal načítat recenze. Když jsem pak zjistil, že se na jaře má objevit Altra Mont Blanc, rozhodl jsem se je pro letošek zkusit. Pravda, na začátku jsem se trochu obával nulového dropu, ale nenechal jsem se odradit a udělal jsem dobře.
Co se mi líbí?
Jsou lehoučké a moc příjemné na nošení. Materiál svrchní části boty trochu připomíná papír, je to takové muchlací nic a zprvu jsem měl strach, abych botu při rychlém nazouvání neroztrhl. Ale zřejmě je svrchní tkanina pevnější, než vypadá, a něco vydrží. Každopádně, boty skvěle sedí na noze. Někteří recenzenti si stěžovali, že v nich mají volnější patu. Ano, skutečně je tomu tak, ale noha je v botě pevně uchycená ve střední části, takže to ničemu nevadí. A zejména přední část boty je pojatá velkoryse a skýtá dostatek prostoru, takže nemám nejmenší problém ani já se svými ploutvemi.
Boty jsou stabilní a dobře drží na různých površích, přeci jen jsou dělané do horských terénů. Párkrát se mi sice stalo, že podklouzly na větší vrstvě bahna, ale jinak drží skvěle a nebojím se s nimi pustit to naplno za mokra z kopce dolů. Zpočátku jsem si zvykal na nulový drop a trochu mě z nich pobolívala lýtka, ale postupně jsem v nich dal i delší běhy v kopcích a cítil jsem se v nich skvělě.
Co se mi nelíbí?
Občas se mi za běhu rozvazují tkaničky, takže na to musím myslet a zavazovat je na dva uzlíky. Zboku se do nich při běhu dostane listí, jehličí nebo malé kamínky, takže při delších bězích raději nosím návleky, abych boty nemusel každou chvíli vyklepávat. Stejně jako Hoky a Salomony, které jsem letos zkoušel, také Altry rychle nasáknou vodu ve vlhkém prostředí. Co se týče tlumení, zatím mi připadá dostatečné. Tlumí trochu hůř než Hoky a při běhu po silnici mě v nich začnou pobolívat moje ploché nohy. Na druhou stranu, tyhle boty nemají na silnici co dělat, takže asi nedává moc smysl si na to stěžovat.
Aktualizace po 300 kilometrech: Boty se mi postupně začínají rozpadat. Sice je pravda, že se mnou zažily pořádnou nálož, běhal jsem s nimi v písku u moře, na ostrém kamení v krétských horách, ale přesto bych čekal trochu delší výdrž. Co se stalo? Nejprve se mi uvnitř boty u prstů uvolnil kus látky. Pak se začala rozpadat vložka a nakonec se mi odlepila podrážka.
Shrnutí
Zatím jsou pro mě Altry nejlepším letošním modelem, který jsem vyzkoušel. Jsou neskutečně příjemné a pohodlné a běhám v nich moc rád. Padnou na noze jako ulité a hodí se na dlouhé horské a terénní běhy. O to víc mě mrzí, že už se rozpadají, protože pár měsíců stačilo na to, abych si je hodně oblíbil.
Kde koupit?
Pokud mě chcete podpořit, doporučuji nakoupit v internetovém obchodě TOP4RUNNING, se kterým spolupracuji. Odkaz na boty najdete zde. Po zadání slevového kódu EURUNNER získáte 5% slevu a mně tím pomůžete snížit náklady při koupi dalších bot k recenzi.
Salomon S/lab Ultra 3
Loňské boty Salomon S/lab Ultra 3 jsem chtěl vyzkoušet hlavně proto, že jsem na ně slyšel samou chválu. A hned po úvodním testu, kdy jsem v nich dal 25kilometrový kopcovitý závod, jsem tušil, že jsem neudělal chybu. Teď, po několika týdnech testování, se čím dál víc potvrzuje, že to byla dobrá investice.
Co se mi líbí?
Jsou stabilní a cítím se v nich jistě. I když běžím jakýmkoliv terénem, mám pořád ten správný kontakt s povrchem a vůbec se nemusím bát pustit to naplno. Naopak, díky vyššímu dropu by mě bota snad ani nenechala běžet pomalu. Kupodivu mi dobře padnou, i když Salomony bývají obvykle užší. Taky mi moc vyhovuje bezjazykový systém, kdy svrchní část boty obemkne nohu těsně okolo kotníku. Díky němu se do bot nedostane nepořádek. Ale navíc mám pocit, jako by bota tvořila s nohou jeden nedílný celek, a to je moc příjemné.
Co se mi nelíbí?
Jsou tvrdší na došlap, když je porovnám s Hokami nebo Altrami, a rozhodně bych v nich nezkoušel běhat po silnici. Při seběhu prudkých kopců mi špičky prstů narážejí do přední části boty, i když mám správnou velikost. A občas, zejména po závodě, mívám tu a tam puchýře na konečcích prstů. Podle mě za to může vyšší osmimilimetrový drop, který při seběhu tlačí nohu směrem ke špičce. Taky mi nevyhovuje kapsička na volné konce samoutahovacích tkaniček. Je malá a špatně dostupná, takže je to docela boj cpát tam zbylý kus tkaničky po utažení bot.
Shrnutí
I přes drobné výhrady mi boty hodně sedí. Cítím se v nich příjemně a rád v nich vybíhám na rychlejší tréninky. Jsou to závodničky, nebál bych se v nich běžet jakýkoliv terénní závod do 50 kilometrů. Kamarádi běžci tvrdí, že v nich běžně dávají i stovky. Jenže oni jsou lehčí než já, a nemají tak zničené nohy z běhání. Pro mě to jsou ideální boty třeba na Krkonošskou padesátku. Každopádně jsem moc rád, že jsem si boty pořídil, byla to dobrá volba.
Kde koupit?
Pokud mě chcete podpořit, doporučuji nakoupit v internetovém obchodě TOP4RUNNING, se kterým spolupracuji. Odkaz na boty najdete zde. Po zadání slevového kódu EURUNNER získáte 5% slevu a navíc mi tím pomůžete snížit náklady při pořizování dalších bot.
Salomon Pulsar Trail
První, co mě na modelu Salomon Pulsar Trail překvapilo, byla cenovka. Na tyhle boty jsem se těšil už někdy od loňska, kdy jsem se o nich poprvé dozvěděl. A upřímně, než se na začátku léta objevily na trhu, čekal jsem daleko vyšší cenu. Boty jsem dostal na testování od TOP4RUNNING v polovině srpna. Během měsíčního testování jsem v nich naběhal přibližně 200 kilometrů. Byla to spousta kratších běhů, ale také tři delší tréninky 30+ kilometrů.
Co se mi líbí?
Za prvé pohodlí. Ve srovnání s jinými Salomony je model Pulsar Trail širší a dostatečně prostorný, což mi hodně vyhovuje. Boty jsou i příjemně měkké a při došlapu dobře tlumí. Není to úplně takové to želé, jako Hoky, ale tlumí dostatečně a dokážou pohltit spoustu terénních nerovností, třeba ostré kamínky, trčící zbytky větví a podobně. Hodně se mluví o energetickém plátu, který je zakomponovaný do podrážky. Zřejmě nějak pomáhá vracet energii došlapu, ale upřímně, já to nepoznám. Salomon Pulsar Trail jsou prostě pohodlné boty, a i při delších bězích sedí příjemně na noze.
Trakce je dostatečná, boty podrží i v měkčím povrchu. Vyloženě v mokru a blátě jsem s nimi zatím neběhal, ale při mých obvyklých bězích po měkkých lesních pěšinkách, mokré trávě nebo v mírném terénu držely dobře a nepodkluzovaly. Také šestimilimetrový drop je v pohodě, na rozdíl od Salomon S/lab Ultra 3 mi v botách Salomon Pulsar Trail nenarážejí v sebězích prsty do přední části boty. Ve vysokých horách jsem je zatím netestoval, ale do našich českých podmínek jsou Salomon Pulsar Trail jak dělané.
Co se mi nelíbí?
Stabilita je trošku horší, ale pořád výborná v porovnání třeba s Hokami. Je to prostě daň za pohodlí. Buď máte boty pohodlné, jenže pak nedrží nohu úplně pevně. Nebo je v nich noha hodně natěsno, pak jsou obvykle stabilní, ale zas ne příliš pohodlné. Když jsem například v botách Salomon Pulsar Trail sbíhal prudké kopce dolů po kamenech a kořenech, nedovolil jsem si pustit to naplno. V S/labech bych to dal.
Co mi ovšem zase vyloženě vadí, je kapsička na tkaničky. Jako, neberte to špatně, mám docela rád Quick Lace samoutahovací systém. Ten je u Salomonů pohodlný a praktický. Jenže, utáhnu botu a chci si schovat trčící konce tkaniček do bot a ejhle, kapsička je napevno stažená pod tkaničkou. Takže musím boty znovu povolit, povytáhnout kapsičku, opět utáhnout a pak to teprve funguje. Milí Salomonové, nešlo by to udělat nějak líp?
Shrnutí
Salomon Pulsar Trail jsou výborné, a hlavně cenově dostupné boty na každodenní tréninky od pěti do padesáti kilometrů. Dobře fungují na lesních cestách a v mírném terénu. Pár kilometrů se v nich dá přeběhnout i po silnici, ale není to úplně ono. Nehodí se úplně do vyloženě technického terénu. A pozor, boty Salomon Pulsar Trail mají ještě brášky, Salomon Pulsar Trail Pro. Nenechte se mýlit podobným názvem, podle recenzí se jedná o hodně jinou botu. Snad mi to ještě letos vyjde a otestuji také Salomon Pulsar Trail Pro.
Kde koupit?
Pokud mě chcete podpořit, doporučuji nakoupit v internetovém obchodě TOP4RUNNING, se kterým spolupracuji. Odkaz na boty najdete zde. Po zadání slevového kódu EURUNNER získáte 5% slevu a navíc mi tím pomůžete snížit náklady při pořizování dalších bot.
Saucony Xodus Ultra
Saucony Xodus Ultra jsou mojí první zkušeností se značkou Saucony. A hned v úvodu musím říct, že velmi překvapivou zkušeností. Vůbec jsem netušil, co od bot čekat, ale už od prvního nazutí jsem se v botách cítil pohodlně a příjemně. Během třítýdenního testování jsem v nich naběhal přibližně 150 kilometrů. Běžel jsem několik kratších běhů do dvaceti kilometrů a minulý týden jsem si je vzal s sebou na čtyřicetikilometrový běh v Jizerských horách. Jak to dopadlo?
Co se mi líbí?
Boty jsou velmi pohodlné: jsou dostatečně prostorné v přední části nohy, takže ani při delších bězích nikde netlačí. Strečový svršek se dobře přizpůsobí noze a pravidelně se mi stávalo, že jsem občas prostě zapomněl, že mám na nohou nějaké boty. Ve špičkách jsou Saucony Xodus Ultra vyztužené, takže i když už po několika desítkách kilometrů šouráte nohy při zemi a sem tam nakopnete nějaký ten kámen, bota vás ochrání. Jsou lehké, a přitom dostatečně tlumí, takže v nich v pohodě přeběhnete i delší silniční úseky. Navíc jsou Saucony Xodus Ultra dostatečně stabilní, a i když to není úplně stoprocentní stabilita, přesto si to v nich v lehčím terénu bez obav dovolím pustit naplno.
Co se mi nelíbí?
Trochu mi vadí, že je na botách vidět hned špína, a navíc se špatně čistí. Když je peru na nějaký šetrný program v pračce, tak se nečistot úplně nezbavím, musím je vydrhnout ručně jemným kartáčkem. Ale i tak jsou už od prvního použití lehce flekaté a zašedlé. Větší problém, na který jsem narazil, je, že za mokra kloužou na kamenech. Když jsem před týdnem běžel v dešti na Frýdlantském cimbuří v Jizerských horách, mockrát se mi stalo, že se mi na mokrých šutrech smekla noha a měl jsem co dělat, abych to ustál.
Shrnutí
Saucony Xodus Ultra jsou výborné boty na ultraběhy v lehčím terénu. Za mě asi ideální boty na zdejší stovky, kdy běžíte většinu trasy po lesních a polních cestách a jen občas musíte přeběhnout silnici. Jsou vlastně alternativou k letošním botám Hoka One One Speedgoat 5: cenově jsou na tom velmi podobně; Saucony oproti Hokám trochu méně tlumí, ale zas jsou stabilnější a pohodlnější. Asi bych si Saucony Xodus Ultra nevybral na dlouhé horské běhy a do těžšího technického terénu, ale do našich podmínek jsou to ideální boty na dlouhé běhy.
Kde koupit?
Pokud mě chcete podpořit, doporučuji nakoupit v internetovém obchodě TOP4RUNNING, se kterým spolupracuji. Odkaz na boty najdete zde. Po zadání slevového kódu EURUNNER získáte 5% slevu a navíc mi tím pomůžete snížit náklady při pořizování dalších bot.
Dynafit Ultra 50 GTX
Loňský model bot Dynafit Ultra 50 GTX jsem si vybral díky výborné zkušenosti s předloňskými Dynafit Ultra 100. Pocitově jsou to ovšem úplně jiné boty. Zatímco stovky byly vyloženě papučky, padesátky jsou tvrdé a nepohodlné. Během tří zimních měsíců jsem v nich naběhal 110 kilometrů, což už samo o sobě napovídá, že mě boty zrovna dvakrát nenadchly. Výhodou je, že udrží nohu v suchu. Mají dobrou trakci v blátě, na sněhu a v mokrém terénu. Ale jsou nepoužitelné pro běhy nad 15 až 20 kilometrů. Svršek je hodně tuhý, nepoddajný, a ani podrážka neposkytuje žádný větší komfort. Ještě budu zkoušet, ale pochybuju, že se můj dojem nějak zásadně změní.