Běžecké boty na ultratrail 2021

Od David
Běžecké boty

Posledních pár let jsem jako hlavní obuv na ultratraily nosíval boty značky Hoka One One. Postupně jsem od Speedgoatů přešel k modelu Challenger ATR 3. Ty jsem pak několikrát vyměnil za nové, až jsem se propracoval k modelu ATR 5. (Od minulého roku je na trhu také novější Challenger ATR 6.) Když se mi ale loni začal nový pár po pěti stech kilometrech trhat, řekl jsem si, že nazrál čas vyzkoušet něco nového. Vyptával jsem se spoluběžců, pročítal jsem diskuse a pokukoval po jiných značkách. Nakonec jsem si na podzim pořídil hned dva nové páry běžecké obuvi: La Sportiva Jackal a Dynafit Ultra 100. V každém z nich jsem dodnes naběhal určitě víc než 500 kilometrů, takže nazrál čas na recenzi.

 

Tentokrát k tomu ovšem přistoupím trochu jinak než obvykle, a nebudu psát recenzi na každé boty zvlášť. Místo toho je porovnám mezi sebou. I když jsou všechny tři modely určené hlavně na ultratraily, jsou mezi nimi velké rozdíly, takže by vám srovnání mohlo pomoct při výběru správného modelu pro vaše konkrétní potřeby.

Hoka One One Challenger ATR 5

Hoka One One Challenger ATR 5

Už jsem psal, že tyhle boty jsem si poprvé pořídil před pár lety. A první zkušenost v nich byla strašlivá. Do té doby jsem byl zvyklý běhat v botách La Sportiva a Inov-8, ve kterých jsem cítil každý kámen. Takže když jsem si napoprvé nazul Hoky a pustil to naplno po kamenité cestě z kopce dolů, pořádně jsem si namlel. Teprve po několika bězích jsem se v nich naučil běhat. Nadstandardní tlumení je totiž zrádné. Běžec tolik nevnímá podklad pod nohama, ale hlavně se zvyšuje jeho těžiště. Takže se v nich nejprve musí naučit běhat.

Popíšu to na příkladu: Když běžím v terénu a z cesty vyčnívá kámen, tak v jiných botách se snažím kameni vyhnout i za cenu toho, že třeba došlápnu nějak nakřivo, protože to při dalším došlapu jednoduše srovnám. V Hokách je z hlediska stability nejlepší šlápnout přímo na kámen, protože bota nerovnost pohltí. Špičku kamene většinou ani necítím. Přitom mám nohy pořád v jedné rovině a nevychýlím těžiště z osy běhu, takže nemusím ještě bojovat s rovnováhou. Zejména ke konci stokilometrového běhu se prostě už přesně netrefím s každým nášlapem, takže je lepší válcovat to jak tank rovně kupředu.

Horší stabilita předurčuje boty pro určitý typ povrchu. Model Challenger ATR 5 je výbornou volbou pro většinou stovek v České republice. Obvykle se u nás tolik neběhá v technickém terénu, trasy často vedou po lesních pěšinách, které občas prostřídají silniční úseky. A do takových podmínek jsou Challengery ideální. Zejména ke konci dlouhého běhu v nich nohy netrpí tak, jako v ostatních botách. Naopak v náročných horských podmínkách se příliš neosvědčily, ale na obranu značky musím říct, že vyloženě horské modely Hoka One One jsem zatím nezkoušel.

Už jsem taky zmínil, že toho moc nevydrží. Záleží na štěstí, ale i ty nejodolnější mi vydržely okolo tisíce kilometrů, než se začaly trhat. A i když se v potrhaných a v poslepovaných botách dá ještě pár tréninků odběhat, už to není ono.

Dynafit Ultra 100

Dynafit Ultra 100

Loni jsem v tomto modelu viděl na závodech pár běžců. Boty se mi designem líbily, ale cenami na mě Dynafit působil jako prémiová značka, která cílí na jiné zákazníky. Nic pro mě. Pak jsem od nich ale náhodou ve výprodeji koupil tričko a byl jsem s ním tak spokojený, že jsem svůj postoj přehodnotil. A udělal jsem dobře. Už od prvního vyzkoušení mi boty padly jako papučky a ihned jsem si je oblíbil.

Začnu tím, co se mi na nich líbí. Výborně se v nich běhá. Jsou měkoučké a zároveň takové běhací. Ze všech tří porovnávaných modelů mám tyhle pocitově nejraději. Jedním dechem ale dodávám, že se hodí jen občas.

Oproti Hokám, o kterých jsem psal výše, zvládnou Dynafity drsnější terény, ale taky to nejsou vyloženě terénní boty a podobně jako v předchozím případě bych si je do hor nevzal. V terénu úplně nepodrží, musím být opatrnější. Mají špatnou trakci na mokru a blátě, a hned se do nich dostane voda, stačí se proběhnout pár desítek metrů po orosené trávě. Takže je používám jenom za sucha, když vím, že poběžím po lesních pěšinkách, občas si střihnu nějakou zkratku po kořenech a kamenech.

Další drobnou nevýhodou je, že se při každém došlapu na vnitřní straně u kotníku rozevírá malý otvor, kterým pak za běhu do bot snadno zapadá jehličí a kamínky. A ještě jedna, spíš estetická maličkost: mám v nich naběháno teprve něco přes pět set kilometrů, a přestože všechny švy drží a boty nejsou potrhané, jsou už v místech ohybů trochu ošoupané.

La Sportiva Jackal

La Sportiva Jackal

Od La Sportivy jsem kdysi přešel k jiným značkám hlavně kvůli špatnému tlumení. Jinak jsem byl se značkou spokojený. Když ovšem loni vyšel z dílny La Sportiva model Jackal, řekl jsem si, že to znovu zkusím. Krátké tratě totiž dodnes v botách La Sportiva Kaptiva, které jsou vlastně předchůdcem Jackalu. A nebýt přílišné tuhosti, byly by pro mě Kaptivy ideální tréninkové boty.

Tlumení se u modelu Jackal opravdu výrazně zlepšilo. Uběhnu v nich v pohodě padesátku a na nohách to není nijak znát. V porovnání s Hokami nebo s Dynafity jsou sice Jackaly pořád ještě o dost tvrdší, jsou to ovšem horské boty, takže srovnávám nesrovnatelné. Horská bota musí být trochu tužší, aby vydržela v drsnějším terénu. A v technickém terénu se Jackaly chovají naprosto skvěle. Podrží v blátě, ve sněhu i na mokrých kamenech. Párkrát mi to sice v hlubším bahně klouzlo, ale jinak se v botách cítím hodně bezpečně a jistě.

Díky pevnému obemknutí nohy, kdy je jazyk integrovaný do těla boty, do nich ani na suťovištích tolik nezapadávají kamínky. A přestože nejsou goretexové, vlhkost do nich začne pronikat až po nějaké době. Taky provlhnou, ale výrazně pomaleji než předchozí dva modely. Co se týče výdrže, tak i po pěti stech kilometrech vypadají pořád jako nové, takže je zřejmě ještě dlouho nebudu muset měnit.

Edit 28.4.2021: Po zveřejnění recenze jsem na model Jackal obdržel dvě negativní reakce: jeden běžec si stěžoval, že jsou boty hodně tvrdé – běžel v nich prý 200 kilometrů a na několik týdnů si úplně zrasoval nohy. Jiný zas posílal fotky, jak se mu po 200 kilometrech potrhala síťovina svrchní části boty v místě ohybu.

 

Shrnutí

Obvykle poznám kvalitu bot tak, že se rozhodnu koupit si stejný model znovu. A u všech recenzovaných bot musím přiznat, že bych to bez váhání udělal. Jsem rád, že si nemusím vybírat jenom jedny z nich, to bych byl hodně na vážkách, které vybrat. Ale rád zkouším nové modely, takže v létě nebo nejpozději na podzim zas objednám nějaké jiné. Doporučíte něco?

Kde koupit

Před brexitem jsem boty objednával v britském e-shopu sportshoes.com, kde mají pokaždé spoustu slev. Teď se ale obávám doplácení cla, a tak jsem si našel německý obchod sport Conrad, kde se taky dá nakoupit docela výhodně.

Edit 5.5.2021: Další běžci mi ještě připomněli španělský webový obchod runnerinn.com, kde se rovněž dají pořídit boty se slušnou slevou.