EUrunner - MUM 2017
novinky články galerie profil

MUM – Moravský Ultramaraton: Červen 2017

Sedm maratonů za sedm dní. Působivé, že? Alespoň tak to znělo mně od chvíle, kdy jsem se o téhle akci dozvěděl. Jak může člověk uběhnout téměř tři sta kilometrů během jednoho týdne? Z dřívějška jsem měl vyzkoušené, že se po jediném maratonu zotavuji i několik dní. Jak jich někdo může zvládnout sedm po sobě? Jakkoliv neuvěřitelně to znělo, výsledková listina opakovaně dokazovala, že tuhle tvrdou zkoušku ustojí každým rokem stále větší počet lidí. Rozhodl jsem se, že to dokážu taky…

barefoot runner Tomáš Zahálka

Moravský ultramaraton je etapový závod odehrávající se každoročně v městysi Lomnice, osadě vzdálené ne více než osm kilometrů od města Tišnov, ve kterém bydlím. V každé etapě musí závodníci uběhnout maratonskou vzdálenost, a přitom překonat přibližně tisíc metrů převýšení. Děje se tak od neděle do soboty, den za dnem bez výjimky. Samozřejmě je tu i možnost běžet jen jednu etapu, nebo třeba tři. A přesně to jsem si vyzkoušel před dvěma roky. Běžel jsem dvě etapy, čtvrtou a sedmou. Nebylo to tak strašné, ale přesto mi to trvalo další dva roky, než jsem sesbíral odvahu a přihlásil se na celý závod. Vlastně jsem se přihlásil jen pár dní před startem, protože jsem pořád ještě váhal.

První maratón jsem si užil, běžel jsem trochu pomalejším tempem, než běhávám. Přesto jsem byl v cíli docela hodně vyčerpaný. Stehna i lýtka mě hořely a také mě trochu pobolívala záda, takže jsem si nedokázal představit, že bych mohl běžet i příští den. Ale na tohle už jsem byl připravený předem. Věděl jsem, že to nemusí vyjít. Každým rokem byla spousta těch, kteří z různých důvodů celý závod nezvládli dokončit. Ráno po probuzení jsem stále ještě cítil namožené svaly, ale už to nebylo tak hrozné jako den předtím, takže jsem tomu dal ještě šanci a ve dvě odpoledne jsem se postavil na start druhé etapy.

K mému velkému překvapení jsem se při druhém běhu cítil daleko lépe. Hned od začátku jsem si nastavil příjemné tempo a vlastně se mi druhý běh zdál snazší než ten první. Dokonce i v cíli jsem se cítil méně unavený. A tak to šlo až do pátého dne. I když jsem cítil napětí ve svalech, bylo celkem únosné, a já si namlouval, že byl takhle dokázal běhat snad každý den neustále. Pátý den se mi začal tvořit puchýř v přední části chodidla odrazové nohy. Udělal jsem chybu, že jsem se hned při prvních náznacích nezastavil a preventivně si nepodlepil postiženou část chodidla náplastí. Místo toho jsem puchýř ošetřil až po závodě, takže se mezitím stačil hodně naplnit. Poslední dva dny byla bolest stále intenzivnější, a dokonce jsem začínal cítit i klouby z toho, jak jsem se vyhýbal bolesti a špatně jsem našlapoval.

EUrunner at the finsh line

Nakonec jsem to zvládl, ale poslední den byl utrpením. Bolest se hodně zhoršila. Znovu jsem si však potvrdil, že se s ní moje hlava dokáže nějak vypořádat. Těžko se to vysvětluje, ale zjevně bylo zaměření mojí mysli natolik zúžené, že si bolest dokázala vynutit pozornost jen okrajově. Zpětně jsem si uvědomil, že každým dalším dnem závodu se mé myšlenkové zaměření stále zužovalo. Zabýval jsem se jen velmi omezeným množstvím témat: kolik času uběhlo, jaké mám tempo a jaká mi zbývá uběhnout vzdálenost. A protože jsem všechny běhy natáčel na kameru, také jsem také dával pozor na to, odkud a jak svítí světlo, a co mám natáčet. Ale to bylo vše.

Týden uběhl velmi rychle. Dni se podobaly jeden druhému: vstát, připravit a zkontrolovat si všechny běžecké věci, namazat si exponované části těla, přichystat si regenerační nápoje, pořádně se najíst, vyjet na kole do Lomnice včas, abych stihl autobus na start každé etapy, a večer potom zpracovat videa z daného dne. Nezvládl jsem se soustředit na nic dalšího. Pátý nebo šestý den závodu se mi manželka pokoušela něco vysvětlit, ale já ji vůbec nechápal. Zřejmě proto, že jsem nedokázal přesunout zaměření pozornosti na témata, která v tu chvíli nesouvisela s běháním. Jako bych celý týden žil v nějaké jiné dimenzi.

Nechci vás zatěžovat přílišnými podrobnostmi, ale sám pro sebe si ještě potřebuju shrnout nejdůležitější zkušenosti ze závodu: Uvědomil jsem si, že se na své tělo mohu hodně spolehnout, že pravděpodobně vydrží daleko víc, než jsem si sám kdy dokázal představit. Teď už konečně dokážu pochopit, jak někteří lidé mohou běhat týdny nebo dokonce i měsíce. Samozřejmě, že odpovídající trénink je základ. Nikdy bych nedokázal zvládnout tenhle závod bez odpovídajícího tréninku. Ale teď vím, že své hranice můžu do jisté míry posouvat. Kromě toho jsem vděčný za to, že jsem se mohl setkat s lidmi s podobným nastavením. S lidmi se stejnými zájmy, s nimiž jsem mohl sdílet své obavy a zážitky. Organizátorům celé akce jsem opravdu vděčný za tenhle zážitek. Neuvěřitelně pomohl mému běžeckému sebevědomí. Takže díky! A nezapomeňte se podívat na videa, která jsem natočil, připište komentář anebo třeba jen dejte lajka, pokud se vám budou líbit.



etapa start - cíl vzdálenost stoupání / klesání celkový čas obtížnost trasa .gpx hodnocení
1. etapa: Lomnická Lomnice - okruh 42.18 km 1000m / 1000m 4:31 40% stáhnout ★★☆☆☆
2. etapa: Boskovická Boskovice - Lomnice 43.02 km 909m / 913m 4:46 40% stáhnout ★★★☆☆
3. etapa: Blanenská Blansko - Lomnice 42.75 km 973m / 877m 4:36 40% stáhnout ★★★☆☆
4. etapa: Tišnovská Tišnov - Lomnice 42.04 km 971m / 850m 4:43 50% stáhnout ★★☆☆☆
5. etapa: Olešnická Olešnice - Lomnice 41.79 km 837m / 975m 4:25 30% stáhnout ★★☆☆☆
6. etapa: Bystřická Bystřice/P. - Lomnice 41.95 km 988m / 1114m 4:30 30% stáhnout ★★☆☆☆
7. etapa: Cimrmanova Lomnice - okruh 2x 42.34 km 810m / 810m 4:35 40% stáhnout ★★☆☆☆